Rozhodli jste se dopřát si chvilku pro sebe, vyřídit práci nebo si jen v klidu vypít teplou kávu, ale ranní předávání v koutku spíše připomíná dramatickou scénu? Nebojte se, nejste v tom sami. Separační úzkost a obavy z neznáma jsou u dětí zcela přirozené a má je každý. Jen některé dítko si s ním poradí lépe a jiné předvede takovou scénu, až si říkáte, kde se to v něm bere. Dobrá zpráva je, že se správným přístupem a s pár drobnými rituály lze ranní loučení proměnit v pohodový start do nového dne.
Zde je 5 osvědčených tipů a rad, jak dítěti (i sobě) ranní adaptaci co nejvíce usnadnit:
1. Vytvořte si krátký a jasný ranní rituál
Děti milují předvídatelnost – dává jim pocit bezpečí. Vytvořte si vlastní krátký odchodový rituál. Může to být speciální zamávání u dveří, pusa na čelo a „tajný hračkový pozdrav“, nebo věta, kterou řeknete vždy stejně: „Pohraj si, já si vedle vyřídím práci a jakmile dostavíš hrad, jsem zpátky.“ Často zabírá i něco tajného, o čem víte jen vy a dítě. Třeba srdíčko/smajlík namalovaný na ručičce – jedno vy a jedno dítko. Rituál opakujte pokaždé stejně a zbytečně ho neprodlužujte.
2. Důvěra a klid rodiče se přenáší na dítě
Děti jsou jako jemné radary na naše emoce. Pokud cítí váš stres, nejistotu nebo výčitky svědomí, že je necháváte v kolektivu, mohou vaši nejistotu převzít a začít mít z celé situace obavy. Zkuste do prostoru koutku vstupovat s klidem, úsměvem a s důvěrou v chůvy, které se o vaše děťátko starají. Když dítě vidí, že jste v pohodě vy, snáze se uvolní i ono.
Ranní stres a spěch nechte daleko, protože pokud spěcháte a jste pod tlakem, je to garance neúspěchu – dítě tohle vždy vycítí a nenechá Vás odejít.
3. Loučení neprotahujte a neodcházejte tajně
Největší chybou bývá snaha využít chvilky, kdy se dítě otočí, a potichu „utéct“. Dítě pak může získat pocit, že se můžete kdykoliv bez varování ztratit, co v něm prohlubuje úzkost. Vždy se rozlučte přímo, ale loučení zbytečně nenatahujte. Dlouhé objímání a váhání u dveří dítěti signalizuje, že se děje něco neobvyklého nebo těžkého.
4. Dodejte dítěti jistotu konkrétním časem
Pojem „za hodinu“ je pro malé dítě abstraktní. Mluvte jeho řečí a navažte svůj návrat na konkrétní událost: „Přijdu, až dostavíte dráhu pro autíčka,“ nebo „Vrátím se hned, jak si sníš svačinku.“ Dítě tak získá jasný záchytný bod, na který se může těšit.
5. Kousek domova s sebou
Pokud je pro dítě prostředí stále nové, pomáhá mít u sebe drobný symbol domova. Může to být oblíbený plyšák, hajánek nebo malá hračka do ruky, která mu připomene pocit bezpečí.
A jak to probíhá u nás? U nás v koutku víme, že každé dítě potřebuje svůj vlastní čas. Pokud jsou první minuty náročnější, jsme tu od toho, abychom pozornost dítěte jemně přivedli k hraní, objevování nových hraček nebo k příběhu. A pokud by pláč nepřestával, vždy se domluvíme a maminku či tatínka máme hned po ruce.
Jak zvládáte ranní loučení vy? Máte svůj vlastní rituál, který vám funguje? Dejte nám vědět!
