Předškolková socializace je pro děti klíčová. Učí se v ní nejen komunikaci, ale i respektu k ostatním. Dětský kolektiv přináší přirozené situace, ve kterých se formují sociální dovednosti.
Dnešní situace mě inspirovala k vytvoření seriálu o socializaci přímo u nás v koutku. Chci sdílet momenty, které ukazují, jak pobyt v dětském koutku pomáhá dětem rozvíjet sociální dovednosti a učit se důležitým životním lekcím. Snad pro vás budou mé příběhy poučné i zábavné.
V koutku máme jasné pravidlo: kdo si hračku vezme jako první, ten si s ní může hrát, jak dlouho chce. Půjčovat ji nemusí. Pokud si ji chce druhé dítě půjčit, vedeme ho k tomu, aby poprosilo. A pak je na prvním dítěti, zda se rozhodne ji půjčit. Pokud ano, druhé dítě má poděkovat. Pokud ne, musí se naučit odmítnutí přijmout.
Dnes v koutku proběhla krásná ukázka, jak se toto pravidlo osvědčuje.
Moje dcera si hned po příchodu vybrala dřevěnou mašinku. Pečlivě ji tlačila po podlaze a vypadala spokojeně. Jenže v koutku nebyla jediná, koho tahle mašinka zaujala. Malý Honzík, který si ještě úplně neosvojil slovo „prosím“, se k ní přibatolil a prostě jí ji chtěl vzít.
„Moje,“ řekla Maruška a pevně ji sevřela v rukách. Honzík se zatvářil překvapeně a trochu nešťastně.
„Zkus ji poprosit,“ povzbuzuji ho. Honzík se na mě podíval, pak na dceru a nesměle řekl: „Pooosím?“
Dcera začala panikařit. Bála se, že o hračku přijde. „Jestli ji nechceš půjčit, nemusíš. Tak řekni „ne“.“ uklidňovala jsem ji. „Ne. Moje!“ vykřikla Maruška.
Honzík ztuhl. Chvilku to vypadalo, že se rozpláče, ale místo toho se zamračil, otočil se a šel si po svém. Našel si jinou hračku – barevnou stavebnici – a během chvíle na mašinku zapomněl.
A pak se to stalo. Moje dcera si hrála dál, ale po pár minutách se rozhlédla a viděla, jak Honzík spokojeně staví věž. Přistoupila k němu, podala mu mašinku a řekla: „Můžeš.“
Honza na ni překvapeně pohlédl, pak se usmál a radostně zamával hračkou.
A já jsem si v duchu pomyslela: přesně takhle se děti učí. Ne vynuceným sdílením, ale skrze zkušenost, že věci mohou mít svůj čas a že dobrovolná laskavost přináší radost nejen tomu druhému, ale i jim samotným.
Dejte mi vědět, zda vás zajímá více takových příběhů 
